Čas pro sebe

30.12.2017

Všichni potřebujeme čas sami pro sebe. Ten čas, který můžeme využít k odpočinku, k přemítání, k setkání s naším vlastním nitrem.

Zkusme občas pokojně usednout a začněme tiše pozorovat co se děje. Co se děje v okolí, nesuďme, zkusme pohlížet do svého nitra i na své okolí jako divák, který vše odevzdává životnímu běhu.

Někdy máme pocit, že žijeme dva životy současně. V jednom z nich děláme vše, co společnost vyžaduje a žijeme v tom, že musíme bojovat za vše, čemu sami nevěříme. V tom druhém životě děláme vše, co cítíme, že je správné - pro nás správné. Kdy to tak je? Tehdy, když jsme sami sebou a nemáme tak potřebu druhým cokoli dokazovat.

Ale co musíme svému okolí dokazovat? Je opravdu třeba žít podle mínění druhých? Není lepší být sám sebou, rozhodovat se a bojovat sám za sebe?

Mosty mezi těmi dvěma světy se spojí v jeden a my tak můžeme nechat ty dva životy propojit v jeden jediný. V jeden jediný, kdy můžeme být sami sebou a nemusíme nikomu z našeho okolí nic dokazovat.