Do nitra

09.04.2018

V našem životě se nic neděje náhodou a vše, co nám do života přijde, slouží k našemu osobnímu rozvoji. Máme pocit, že vše, co nám život sesílá, je špatně? Ptáme se všech ve svém okolí proč tomu tak je, ale toho nejdůležitějšího se zeptat zapomínáme. Koho? Přeci sami sebe. Zkusme se nejprve ptát sami sebe. Abycom mohli začít žít skutečně takový takový život, jaký chceme, je důležíté obrátit veškerou pozornost sami k sobě a do svého vlastního nitra. Obraťme svou vlastní pozornost k sobě samým, ke svému způsobu vyjadřování a ke svým myšlenkám.

Podstatné je sestoupit do svého vlastního nitra a objevit tak své vnitřní zdroje společně se základním pramenem života. Myslím, že důležité je začít využívat na plno své vnitřní jádro. Všichni jsme bezednou studnicí lásky, klidu, moudrosti a radosti. Abychom toto otevřeli, stačí nám hluboký dech.

Najděme si klidné místo, usaďme se, obraťme se sami k sobě a najděme v sobě klid tak hluboký a klidný, jako je horské jezero. V našem nitru můžeme najít odpovědi na všechny otázky, které si položíme. je však třeba obětovat nějaký čas jejich hledání. V tom je smysl meditace = pomůže nám ztišit se natolik, abychom mohli naslouchat své vnitřní moudrosti. Všechny poklady, které jsou v našem nitru, nám nemůže nikdo vzít.

Jakkou nejužitečnější věc sami pro sebe můžeme udělat? Udělat si čas sami na sebe, usadit se do ticha a začít skutečně svému vnitřnímu hlasu naslouchat. Proč? Protože ten nás vždy navede na tu správnou cestu. Bohatství svého nitra poznávejme a začněm se přátelit i se svým myšlením, to se může stát základem nového bytí. Zkuste každý den vymyslet něco nového a začněme tvořit.

Nikdo nemůže být ve spojení se svým nitrem, pokud si denně neudělá čas sám na sebe a na krátkou meditaci. Myslím, že jednou z nejdůležitějších a nejužitečnějších činnosti, kterou můžeme udělat, je usadit se a v tichu sestoupit do vlastního nitra. Začněme tak naslouchat svému vnitřnímu hlasu a pamatujme, že ten, kdo nás samé zná nejlépe, jsme my sami. Jen my sami víme, co je pro nás samotné nejlepší.

Začněme se seznamovat s bohatstvím našeho nitra a se svými myšlenkami se začněme přátelit. Zkusme denně objevit něco nového a staňme se tvořivými tak, jak se staré věci dají dělat jinak a mnohem lépe.

K čemu můžeme přirovnat naše vědomí? K zahradě, která může být zaplevelená nebo plna krásných květin. Vždy jde o to, jak se o půdu staráme. Nejprve je nutné zbavit jí všech nečistot - plevele i kamenů a je nutné přidat kompost i přípravky ke zkvalitnění půdy a vše důkladně promíchat. S naší myslí je to hodně obdobné.

Začněme odstraňovat negativní myšlenky, hledejme všechny odpovědi nejprve sami u sebe a naše sebevědomí začne růst rychleji. Začněme pěstovat naše postoje a naučme se přemýšlet otevřeně. Naše zahrada začne kvést, pokud se v našem otevřeném myšlení a nových postojích utvrdíme.