Jedinečnost

24.06.2021

Televizi nemám posledních pár let a zprávy na internetu jsem přestala číst krátce poté, co byl před rokem, v březnu 2020, vyhlášen první nouzový stav. Měla jsem pocit, že je to najednou svět na míle vzdálený mé realitě.

Jo, chvílemi se odněkud vynořila pochybovačná myšlenka. Myšlenka typu, jestli nepřijdu o něco důležitého? Nestane se ze mě ignorant bez znalostí aktuálních událostí? Nebudu mít najednou úplně vyfoukáno? 

Zprávy ani dnes nemám potřebu číst a přesto stále jsem a života si užívám naplno. Jsem plně ponořena do právě přítomného okamžiku. To podstatné jsem se vždy zavčas dozvím. 

Jo, je to víc jak rok, co je svět naruby. Sem tam zahřmí a sem tam mám pocit, že nám začíná hrozit pořádná mořská bouře. 

Ale čím méně sleduji sdělovací prostředky, tím více mám možnost si tvořit svůj vlastní obraz. Ten obraz mého života a svých vlastních názorů. Ten obraz tvořím společně s těmi, s kterými se cítím dobře a s těmi, s kterými máme podobný pohled na život. A hlavně s těmi, o kterých vím, že se vzájemně podržíme, když je třeba. 

Celou dobu, co tahle bouře trvá, jsem doma v ČR a čím déle to všechno trvá, tím hlouběji jdu a o to víc mám potřebu zkoumat svou vnitřní krajinu se všemi skrytými zákoutími. Jo, čtení zpráv mne stále míjí a jsem si plně vědoma, že někomu se můj pohled na celé dění může zdát trochu mimo. Někomu mohu připadat jako blázen. Blázen, který si žije ve své vlastní bublině, v které mu na ničem a nikom nezáleží. 

Jo, pokud si to myslíte i vy a o mé normálnosti pochybujete, tak možná máte pravdu, ale možná taky ne. 

Protože kde je vlastně ta pravda? Kdo jí určil?     

Nechci být součástí té hry s pravidly, které určil někdo druhý. Jo, jsem si vědoma, že můj pohled se někomu může zdát i trochu omezený, ale každý máme právo na to vytvořit si svůj vlastní pohled. Ale i obraz. A já skrze ten svůj obraz chci šířit to, co já sama cítím, že je v ten právě probíhající okamžik to nejlepší.

Rozhodně ale nezavírám oči před tím, co se tu děje a nikam před tím neutíkám. Jen nechci být součástí té hry o pravidlech, která vymyslel někdo druhý. Nechci být ani součástí hry, která šíří manipulaci, zlo i strach.


Pojď si i ty vytvořit svůj vlastní obraz a pojď i ty jet na své vlastní vlně kreativity a hojnosti, kde každý z nás může jít po té jedinečné a autentické cestě. Po té cestě, kde každý z nás naslouchá svému vnitřnímu hlasu.

S láskou, 

Michaela