Partnerské rozchody

22.02.2018

Při rozchodu je asi jednou z nejbolestivějších představ ta, že ztrácíme toho druhého. Zkusme se na takový rozchod podívat i jako na proměnu mileneckého vztahu na přátelský. Při rozchodu se dotýkáme našich nejslabších míst - především strachu ze samoty a toho, že se skutečně mnoho lidí bojí být samo se sebou. Pokud se takovému strachu ze samoty nepoddáme, máme velkou šanci, že celou situaci skvěle ustojíme. 

Nejdůležitější je přijmout sám sebe a mít se rád. Pokud přijímám sám/a sebe  a mám se rád/a, pak se při rozchodu nepouštím s druhým do boje a s úctou se chovám k sobě i k druhému.

Všechny krizové situace, které se v našem životě objeví pouze prověřují, jak na tom vnitřně jsme, ať se jedná opravdu o cokoli. A myslím, že je důležité přijmout zodpovědnost za své emoce a vzít život do svých vlastních rukou. Pokud toho druhého budu obviňovat ze všeho, co se stalo, pak tím jen ukazuji, že sám/a jsem v roli oběti.

Je nenávist opravdu v našem životě potřeba? Pokud nenávist vůči druhým do svého života ani nevpustíme, pak se tak i vyhneme různým onemocněním. Ptáte se, zda je lepší lhostejnost vůči druhému? Ta nám však ukazuje na to, že je naše srdce uzavřené a uzavřeme-li naše srdce lhostejností, jak chceme do svého života vpustit nové příležitosti a nové vztahy a jak pak chceme i šířit bezpodmínečnou lásku? Pokud máme v našem životě nenávist či lhostejnost, ptejme se sami sebe proč tomu tak je a co v našem životě nechceme cítit na plno?

Proč jsme na druhého naštvaní? S největší pravděpodobností se dotkl něčeho, co bylo již dávno před tím zraněno - možná v dětství, možná později. Pokud by té staré bolesti nebylo, pak by se nás to nedotklo.

Každá změna v našem životě nás vyzývá k vývoji a k posunu. Každý ublížený muž či žena může žít v přesvědčení, že jim opačné pohlaví ubližuje a že jsou všichni stejní. A jak chceme takto navázat nový vztah? Přenastavme naše negativní postoje na pozitivní a otevřeme se novým možnostem?

Pokud mají rozcházející se partneři děti, je dobré, když i děti vidí, že jsou rodiče pozitivně naladění. Přicházející změny jsou pak pro ně mnohem snazší. Šrámy v dětské duši vznikají v důsledku bolesti a hádek. Dětská duše je velmi citlivá a vnímavá a podvědomě se cítí být otcem i matkou. Je opravdu dobré, aby rodiče o tom druhém před dětmi nemluvili nijak hanlivě. A pokud matka či otec nezvládnou o druhém mluvit s respektujícím přístupem a úctou, pak by měli raději zůstat ticho a nemluvit vůbec.

S dětmi je důležité o rozchodu mluvit a je třeba volit vhodná slova tak, aby to dítě zvládlo vstřebat. Pro dítě je důležité se stále cítit v bezpečí a vnímat lásku obou rodičů. Je i podstatné, aby dítě vědělo, že není hlavním důvodem rozchodu svých rodičů a že své rodiče nemusí nijak zachraňovat.

S koncem vztahu nezapomeňme ocenit vše, co jsme společně zažili a co krásného nám společný vztah přinesl. Tento končící vztah nám může pomoci ujasnit si i to, co vlastně od vztahu chceme. 

Udělejme si na sebe čas a pojmenujme si, co je pro nás ve vztahu důležité a jaký je pro nás ten ideální partner. 

Když víme, co chceme a jsme otevřeni novým věcem, život nás podpoří.