Síla slova

21.10.2021

Slovní komunikace je něco, co mě nepřestává překvapovat a fascinovat od dětských let. Jak moc snadné je slovem někoho podržet a podpořit nebo zranit. Jak rychle si člověk umí zavřít nebo naopak otevřít u druhých dveře jen tím, jaká slova použije. 

Jak zmateně může na toho, komu se snažíme něco říci, působit, když mu něco jiného říkají ta slova, která říkáme a něco jiného může říkat i naše tělo. Je to velké umění komunikovat upřímně, bez těch kudrlinek a bez jakékoliv manipulace. Však by to pro každého z nás mělo být něco samozřejmého. 

Všichni však víme, že do slov se nám vkrádají naši vnitřní démoni, obavy, strachy, postoje, přesvědčení, předsudky... mnohdy tak raději neříkáme to, co vnitřně cítíme, ale to, co si myslíme, že by druzí chtěli nebo měli slyšet. Jen pro to, abychom se zavděčili. 

Ona třeba jen i ta poslední věta je mnohdy manipulativní. Nabízí totiž jen jeden správný výklad, infinitiv. Je řečená či napsaná tak, že si k ní velmi rychle dosadíme nikdy, každý z nás a vždy. 

A tak raději nikdy neříkáme to, co z hloubi srdce cítíme, ale raději říkáme to, co si myslíme, že ti druzí chtějí nebo by měli slyšet. A raději si tak hrajeme na ty hodné holky (kluky). Ty, kteří se vždy musí nutně zavděčit. 

Přesně tak vzniká manipulace - tak moc jednoduché to je.  

Ten, kdo danou větu či slovo vysloví, někdy nemusí chtít manipulovat. My si to však můžeme velmi snadno vztáhnout na sebe a spolu s tím to jako manipulaci můžeme vnímat. 

A naopak - ten - kdo manipuluje, může chtít manipulovat, a my to během té konverzace ani vnímat nemusíme, protože máme pocit, že jsme obklopeni těmi lidmi, kteří jsou k sobě upřímní a nemohou si ubližovat. 

Sama za sebe si raději všímám těch slov - všichni, nikdy, vždy atd. Přesně tam je totiž zvýšit pozornost a zkoumat, co za těmi slovy a sdělením vskutku je. Čeho tím ten daný člověk chce dosáhnout a co ho k tomu vede? 

Zkusíš to taky? Že nevíš jak? Pojď se na to podívat pomocí procházky tvou vnitřní krajinou, na kterou tě zvu.

S láskou, 

Michaela