Smrt jako přirozená součást života

16.02.2018

Co pro vás znamená smrt? A co ve vás vyvolává? Sama smrt vnímám jako konec něčeho starého a začátek něčeho nového.

Smrt je stále společností odmítána a mnohokrát i popírána, ale myslím, že je třeba si uvědomovat, že tento současný život nebude trvat věčně. 

Co ve vás vyvolávají úvahy o smrti? Úvahy o smrti by v nás neměli vyvolávat strach a naopak by nás to mělo vést k tomu, abychom si vážili našeho času, který tu tady a teď máme. Myslím, že lepší je místo strachu je do našeho života vnést rozjímání o tom, že až smrt skutečně přijde, ztratíme příležitost k duchovnímu cvičení a praxi. 

Je třeba přijmout fakt, že smrt je přirozenou součástí našeho života. Pokud smrt skutečně v našem životě přijmeme, pak až doopravdy nastane, budeme jí čelit mnohem snadněji. Nutné je přijmout i stáří, které k našemu životu také neodmyslitelně patří. Pokud budeme smrt i stáří odmítat, pak až tyto chvíle nastanou, nebudeme na stáří a smrt nachystáni a bude to pro nás bude velmi těžké. Mnoho lidí vysokého věku z důvodu nepřijetí stáří mnohokrát na povrch předvádí, jak jsou mladí.

Aby náš život dostal smysl, je nezbytně nutné přijmout stáří i smrt jako přirozenou součást našeho života. 

Myslím si, že je třeba být vědomí a vědom si toho, že zemřeme. Jestliže si nebudeme schopni připustit naší smrtelnost, nebudeme si tak hledět praxe a promarníme tak úplně nesmyslně svůj vlastní život a nezjistíme tak, co vyvolává neštěstí a co vyvolává spokojenost.

Pokud si nepřipustíme, že můžeme kdykoli zemřít, propadneme tak falešnému pocitu jakési trvalosti a budeme se obelhávat slovy,že zemřeme až za hodně dlouhou dobu. A až ta chvíle opravdu nastane, tak nebudeme mít sílu uskutečnit cokoli smysluplného.

Nečekejme až do úplného konce a právě teď si připusťme fakt, že jednou zemřeme - dokážeme tak opravdu zvážit svou situaci a nebudou nás tak omezovat jakési přízemní starosti a nebudeme zanedbávat věci, na kterých nám skutečně záleží. Zkusme se zabývat doopravdy tím, co má opravdovou hodnotu.