Ukotvení hranic

13.12.2020

Ve společnosti stále koluje taková informace, že přeci ti, kteří pomáhají druhým si musí nechat cokoliv líbit, nechají se sebou zametat, vláčet bahnem a na vše vám řeknou ano jen proto, aby na sebe nestáhli zlo. 

Tak to ale není, ta laskavá a láskyplná osoba je tu proto, aby se postavila do své síly a ze svého středu jen pronesla:

Ne, tak to opravdu nechci a vnímám to úplně jinak. 

Duchovní člověk není hloupý, naivní ani ovladatelný. Dokonce zvládne projevit i svůj vlastní názor a čte mezi řádky slov druhých a odmítá si hrát na viníka nebo oběť.

Jedná upřímně, na rovinu, mluví konkrétně a stojí si zatím, co řekne. A ano, i takový člověk může chybovat - vždyť i to je jen duše v lidském těle, ale ví, že je třeba tu chybu přiznat, omluvit se a nastolit tu harmonii ve vztahu se sebou i s druhými. Je to učení se a posouvání se na své cestě vpřed. 

Ano, i já znám, jaké to je povolit své hranice, nechat se strhnout někam, kam nechci - ale dnes vím přesně v jakých chvílích se to stalo. Bylo to v momentě, kdy jsem byla unavená, přetažená a neodpočatá. A vím, jak moc důležité je věnovat se sama sobě, mít pravidelný čas jen pro sebe (byť třeba jen pár minut denně). 

A ano, přestala jsem strkat hlavu do písku, dávám druhým vědět, necítím-li se v pohodě s tím, co se zrovna děje. Odmítám tak i bojovat se sebou i s druhými, chci mít vztahy s druhými v harmonii i lásce a jdu si za tím, co ve svém chci v souladu se sebou samou i s životem. 

Pojď i ty svůj život zaplnit láskou, harmonií a klidem. Stačí si jen postavit pevné základy a postavit se do (sebe)lásky.

S láskou, 

Michaela

 p.s. Dáváte-li raději místo materiálních dárků poukázky na zážitky či rozvojové akce, pak lze využít některou z mých služeb - například Provázení ženskou duší