Ta pravá cesta vede dovnitř, odkud můžeme pozorovat vlastní tělo a dívat se na něj ze svého nejniternějšího bytí.
Psal se rok 2010, byla zima, všude mnoho sněhu a já poprvé jela na víkend do Františkových Lázní. Netušila jsem, že touto návštěvou odstartuje něco, co se slovy příliš popsat nedá. Krásné místo, skvělá energie, několik skvělých několikakilometrových tras vedoucích přírodou. Od té doby jsem tyto Lázně navštívila mnohokrát.
V roce 2015 jsem se poprvé rozjela do horní části Chorvatska, na Istrii, cca 5km od Poreče (lodí jste ze Zelené Laguny v Poreči do 30 minut). A v Poreči je mnoho krásných míst k poznávání a při každé návštěvě tohoto krásného města objevíte vždy něco nového.
Ačkoliv se to letos zdálo téměř nemožné, nakonec se povedlo. Léto bylo pracovní a prázdniny jsem se rozhodla letos natáhnout do září. Je to trochu jiné, neobvyklé, ale ty chvíle si o to víc vychutnávám. Utíká to - asi jako všechno pěkné, ale snažím se tak trochu zastavit blížící se podzim.
